Vlastní spravedlnost

17. března 2013 v 17:36 | Dani |  knihy
Tak jsem se přece jen dostala ke čtení severské krimi, bohužel se mi nepodařilo v knihovně sehnat nejčastěji zmiňovaná a chválená díla, ale i autorka Camilla Läckbergová má vysoká hodnocení a dokonce je i označována za novou švédskou královnu detektivních románů. Díl jsem vybrala náhodně a jde o některý prostřední z její série s policistou Patrikem Hedströmem a spisovatelkou Erikou Falckovou.


Detektivní příběh z malého městečka Tanumshede věnuje ve své první třetině víc prostoru spíš osobnímu životu postav a přípravě natáčení reality show, než krimi prvku s vyšetřováním podezřelé smrtelné autonehody. V okamžiku, kdy se potvrdí, že autonehoda měla maskovat vraždu, se tento motiv dostává dočasně do pozadí díky nálezu zavražděné mladičké účastnice reality show.
Samotný děj je líčen ve 3. osobě a velkým počtem osob: kriminalistou Patrikem, jeho snoubenkou spisovatelkou Erikou, která kromě starosti o dítě musí chystat i svatbu, Patrikovým šéfem (který se přes svůj věk čerstvě zamiloval), novou kolegyní Hannou, jejíž manžel dostal možnost být psychologem účastníků reality show, těmito jejími mladými účastníky, produkčním a v neposlední řadě i představitelem města a lesbickou partnerkou mrtvé ženy. A tak příběh, přesto že je opravdu čtivý, působí i zbytečně roztříštěně.
Läckbergová je jistě opravdu dobrá vypravěčka, ale nemyslím si, že by zase až tak patřila k nejlepším spisovatelům krimi žánru a už vůbec nechápu, že může být prohlašována za pokračovatelku Agathy Christie, ta totiž vždy čtenáři předkládá všechny potřebné indicie, jen je umně v textu ukrývá, Läckbergová se naopak snaží napětí vyvolat neustálým "nakousnutím", že se objevila nějaká stopa, ale jaká se čtenář dozví až po x stránkách, kdy její odhalení autorka uzná za vhodné. Nicméně nám však přece jen nějaké nápovědy předkládá, takže zkušený čtenář odhalí vraha/vrahy dávno před třístou stránkou, kdy se konečně vyšetřování řítí do finále.

Kniha překvapivě neobsahuje to, co se obvykle vyzdvyhuje jako hlavní aspekty severské krimi. Nejsou tu popisy krajiny, zdůrazněný sociální problém ani detektiv alkoholik. Musím se přiznat, že mi nic z toho nechybělo, jen netuším nakolik je tedy kniha typickou představitelkou tohoto žánru. Říkám si, zda je pro severskou krimi obvyklé ono velké množství postav a značná pozornost věnovaná osobnímu životu kriminalistů i všech třeba jen okrajových postav, což mi u žánru, který má být hlavně napínavý, přijde jako poněkud zbytečné zpomalování děje. Pokud však máte rádi krimi s vykresleným osobním životem vyšetřovatelů, pak knihu mohu doporučit.

Takže mne nakonec napadá otázka pro milovníky severské krimi: Co vnímáte jako její hlavní společné prvky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 17. března 2013 v 18:03 | Reagovat

Já na otázku odpovím, že možná (alespoň to, co jsem četla já) jsou činy brutálnější, je tam víc depresivních obrazů....
No vidíš, a právě to, co ty označuješ jako zpožďování děje (podrobná charakteristika postav a jejich citových a životních problémů), je to, co mně se zase na nich líbí...:)
Přiznám se, že se víc věnuju těm osobám než samopátrání. Tam si počkám až na tu třístou stránku ;)
Autorku zapisuju do notýsku.

2 danielinama danielinama | Web | 17. března 2013 v 19:10 | Reagovat

[1]: Brutálnější než jiná evropská krimi mi to nepřišlo.
Tak ono je taky možné, že mě trošku ovlivnilo, že se jedná o nějaký prostřední díl, tudíž jsem s vyšetřovateli nebyla sžitá.
Co se pátrání týče, tak já to mám tak nějak automatické, prostě se mi nějak spojí nápovědi, aniž bych nad tím přemýšlela.

3 Lisi Lisi | Web | 18. března 2013 v 15:12 | Reagovat

Severská krimi mě ještě míjí. Ale už jenom popis jednotlivých příběhů mi vždy připadá zajímavý. To, kde se kdy objeví indicie a vyuzlení neřeším, protože si kolikrát dopředu nalistuji, co se stane.

Jinak sama jsem nedávno přečetla hezkou detektivku, ale made in Germany - Spis Rosenherzová. Líbila se mi.

4 pavel pavel | Web | 18. března 2013 v 16:51 | Reagovat

Když já na krimi moc nejsem, ale pokud jsi z Prahy mohu ti věnovat jiné knihy, například Wericha, výtvarné, fotografické o Praze a podobně.

5 Helena Helena | Web | 18. března 2013 v 18:33 | Reagovat

Danuš dám tady přeci jen komentář - knihu jsem nečetla,ale sledovala jsem krimifilmy ze severu v TV.Byl to děs,hlavně v počtu obětí a vraždy vždy promyšlené.Ale bylo to napínavé od začátku až do konce.Ale pozdě,takže už nesleduji.

6 Helena Helena | Web | 18. března 2013 v 18:34 | Reagovat

Máš mě ve spamu.

7 danielinama danielinama | 18. března 2013 v 18:54 | Reagovat

[6]: Opraveno :-)

8 danielinama danielinama | 18. března 2013 v 18:58 | Reagovat

[3]: Po krimi se podívám, díky za tip.

[4]: Ne, nejsem z Prahy, ale díky :-)

[5]: No je pravda, že tady je také sériový vrah...

9 Natty Natty | Web | 19. března 2013 v 6:47 | Reagovat

Dani, já se přiznám, já krimi prakticky nečtu. Přečetla jsem tvůj článek a věřím, že může být kniha zajímavá. Nakonec téměř každá kniha nám obohatí duši a rozvijí fantazii ... Hezký den.

10 pavel pavel | Web | 19. března 2013 v 12:05 | Reagovat

[8]: I tak se pro ně u mne můžeš zastavit až sem někdy přijedeš.

11 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. března 2013 v 15:26 | Reagovat

Přiznávám, že  takové knihy  nečtu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama