Březen 2013


Ledový měsíc

25. března 2013 v 7:37 | Dani |  knihy
Teď jsem si přečetla severskou krimi německého autora, který však považuje Finsko, v němž se odehrává děj, za svůj druhý domov. Jedná se však o méně tradiční krimi, která má téměř strukturu psychologického románu.

Jan Costin Wagner: Ledový měsíc



Mladého policistu Kimmo Joantaa zastihujeme v okamžiku, kdy mu právě zemřela milovaná manželka. Uvědomuje si své pocity, konfrontuje je se svou představou, s reakcemi spolupracovníků, rodiny, ale i žalem pozůstalých po zavražděných, kterým jediným se se svými pocity touží svěřit. Až trochu v pozadí se pak odehrává vyšetřování vražd sériového vraha, který vraždí lidi ve spánku a ti umírají právě tak jako Kimmova nemocná manželka. Příběh je proložen sledováním činů i myšlenkových pochodů vraha a třebaže se jedná o vyšinutého člověka, je jeho chování popisováno jednoduše a téměř klidně. Kimmo si postupně uvědomuje, že se asi se ztrátou ženy nedokáže vyrovnat a jeho myšlenky se místy až přibližují k způsobu myšlení vraha, protože je spojuje hledání odpovědi na téma smrti. Celým příběhem se prolíná zvláštní severská atmosféra.

Pokud máte rádi psychologickou krimi a možná i obecně psychologické romány, pak si tuto knihu nenechte ujít.

Malé vítězství

24. března 2013 v 8:58 | Dani |  jen tak
Tak se mi konečně podařilo přesvědčit sestru, že je opravdu velice zajímavé udělat si test MBTI. Samozřejmě jsem tušila, že bude mít dost rozdílná písmenka. Není takový výzkumník jako já a proto se jí do testu nechce... Ona odolávala, nevěřila, že je to opravdu velice zajímavé, ale nakonec přece jen našla příslušnou internetovou stránku a test si udělala. A byla z něho nadšená!
Tohle asi musí zaujmout každého, kdo se jen trošku zajímá o mezilidské vztahy, může pak totiž poznat i příčiny některých nedorozumění.
Takže pokud budete chtít, zadejte si do vyhledavače jen BMTI test a najděte si odkaz s testem zdarma (na to pozor).

Výsledkem jsou čtyři písmenka:
E x I extraverze x introverze
S x N smysly x intuice
T x F myšlení x cítění
J x P usuzování x vnímání

extraver (E) x introvert (I)
Extroverti potřebují společnost, široký záběr. Introverti pak nejprve hodnotí své pocity, hledají odpovědi uvnitř sebe, k doplnění energie potřebují samotu.
Co si navzájem vyčítají?
Extraverti působí jako povrchní, obtěžující, protože nedokáží respektovat introvertovo soukromí, rychle mění názor.
Introverti působí jako pomalejší, protože dávají až hotové odpovědi, jsou nesdílní, proto u extraverta mohou vyvolat mylnou představu, že jsou falešní.
Introvertů je ve společnosti jen 25% a jsou mnohdy již od dětství tlačeni k extravertnímu způsobu chování.

smysly (S) x intuice (N)
Smyslový typ upřednostňuje fakta, věří jim. Zajímá ho minulost, řeší situaci tady a teď. Žije v realitě. Všímá si detailů.
Intuitivní typ nachází zálibu v obrazných vyjádřeních, fantazii. Zajímá ho budoucnost. Může pohotově přejít od jedné činnosti ke druhé, aniž by ji dokončil.
Co si navzájem vyčítají?
Protiklad smyslů a intuice se stává nejčastějším a největším problémem ve zájemné komunikaci.
Intuitivní typ působí na smyslového jedince dojmem přelétavého nepraktického člověka. Intuitivní typ však dokáže zasít semínka, ze kterých budou mít prospěch další lidé, jde o klasického objevitele v různých oblastech včetně osobního života. Smyslový typ tuto svou stránku potlačuje. V situacích, kdy smyslový typ staví na dřině, intuitivní se rozhlíží po inspiraci.
Rozdíl mezi smyslovým a intuitivním jedincem se nejčastěji projevuje při výchově: intuitivní rodič chce, aby dítě mělo představivost, smyslový rodič klade důraz na smysluplnost a praktické využití, vede dítě k práci, protože dle něho je zkušenost nade vše.
Intuitivních lidí je v populaci jen 25%.

myšlení (T) x citění (F)
myšlení - objektivní hodnocení bez emocí, cítění - při rozhodování jsou důležité city druhých.
Typ F bývá považován za emocionálnější, ovšem oba typy dokáží prožívat se stejnou intenzitou, jen typ F dává své pocity mnohem víc najevo.
Protiklady nemusí vyvolávat žádné vážnější problémy.
Tato preference je jako jediná ovlivňována kulturou společnosti, ženy jsou vychovávány k typu F, muži pak k typu T. Oba typy jsou v populaci zastoupeny rovnoměrně.

usuzování (J) x vnímání (P)
Lidé, kteří mají rádi vše vyřešeno, hotovo, naplánováno patří k typu J. Lidé, kteří upřednostňují možnost otevřené volby patří k typu P. Typ J zastává názor, že na prvním místě musí být práce a povinnost, typ P se drží zásady, že jen odpočinutý člověk je schopný dobře pracovat.
Co si navzájem vyčítají?
Ke konfliktům dochází nejčastěji při pracovní činnosti. Jéčkům se zdají lidé P nerozhodní (vyhýbající se konečnému rozhodnutí), otálející, neschopní se soustředit na jednu věc, jsou kritičtí. P vyčítá lidem J, že jsou zaměřeni příliš na výkon, jsou nepružní, nedokáží se za pochodu adaptovat, přehání vše s plánováním a vše musí být podle nich. Začnou-li se však oba typy zabývat chováním sebe a svého protějšku, jsou obvykle pobaveni rozdíly a schopni cenného nadhledu a vzájemné tolerance.
Oby typy jsou zastoupeny rovnoměrně.

Tato písmenka vám pak složí váš vlastní typ osobnosti, protože se vzájemně ovlivňují.

Druhé písmenko nás pak předurčí k zařazení do některého temperamentu:
Dionýsovský temperament SP
Epimetheovský temperament SJ
Prométheovský temperament NT
Apollonský temperament NF

Charakteristiky lze dohledat na netu.

P.S. Já svá písmenka už "práskla" v jednom článku pod odkazem Téma týdne.

Salát s pomerančem

19. března 2013 v 15:24 | Dani |  rychlá večeře




Suroviny:
listový salát
červená cibule
pomeranč
sušené brusinky
sůl, cukr, citronová šťáva, olej

Salát umyjeme, osušíme, natrháme, zakápneme zálivkou a ozdobíme nakrájenou cibulí, na dílky pokrájeným pomerančem a několika sušenými brusinkami.

Vlastní spravedlnost

17. března 2013 v 17:36 | Dani |  knihy
Tak jsem se přece jen dostala ke čtení severské krimi, bohužel se mi nepodařilo v knihovně sehnat nejčastěji zmiňovaná a chválená díla, ale i autorka Camilla Läckbergová má vysoká hodnocení a dokonce je i označována za novou švédskou královnu detektivních románů. Díl jsem vybrala náhodně a jde o některý prostřední z její série s policistou Patrikem Hedströmem a spisovatelkou Erikou Falckovou.


Detektivní příběh z malého městečka Tanumshede věnuje ve své první třetině víc prostoru spíš osobnímu životu postav a přípravě natáčení reality show, než krimi prvku s vyšetřováním podezřelé smrtelné autonehody. V okamžiku, kdy se potvrdí, že autonehoda měla maskovat vraždu, se tento motiv dostává dočasně do pozadí díky nálezu zavražděné mladičké účastnice reality show.
Samotný děj je líčen ve 3. osobě a velkým počtem osob: kriminalistou Patrikem, jeho snoubenkou spisovatelkou Erikou, která kromě starosti o dítě musí chystat i svatbu, Patrikovým šéfem (který se přes svůj věk čerstvě zamiloval), novou kolegyní Hannou, jejíž manžel dostal možnost být psychologem účastníků reality show, těmito jejími mladými účastníky, produkčním a v neposlední řadě i představitelem města a lesbickou partnerkou mrtvé ženy. A tak příběh, přesto že je opravdu čtivý, působí i zbytečně roztříštěně.
Läckbergová je jistě opravdu dobrá vypravěčka, ale nemyslím si, že by zase až tak patřila k nejlepším spisovatelům krimi žánru a už vůbec nechápu, že může být prohlašována za pokračovatelku Agathy Christie, ta totiž vždy čtenáři předkládá všechny potřebné indicie, jen je umně v textu ukrývá, Läckbergová se naopak snaží napětí vyvolat neustálým "nakousnutím", že se objevila nějaká stopa, ale jaká se čtenář dozví až po x stránkách, kdy její odhalení autorka uzná za vhodné. Nicméně nám však přece jen nějaké nápovědy předkládá, takže zkušený čtenář odhalí vraha/vrahy dávno před třístou stránkou, kdy se konečně vyšetřování řítí do finále.

Kniha překvapivě neobsahuje to, co se obvykle vyzdvyhuje jako hlavní aspekty severské krimi. Nejsou tu popisy krajiny, zdůrazněný sociální problém ani detektiv alkoholik. Musím se přiznat, že mi nic z toho nechybělo, jen netuším nakolik je tedy kniha typickou představitelkou tohoto žánru. Říkám si, zda je pro severskou krimi obvyklé ono velké množství postav a značná pozornost věnovaná osobnímu životu kriminalistů i všech třeba jen okrajových postav, což mi u žánru, který má být hlavně napínavý, přijde jako poněkud zbytečné zpomalování děje. Pokud však máte rádi krimi s vykresleným osobním životem vyšetřovatelů, pak knihu mohu doporučit.

Takže mne nakonec napadá otázka pro milovníky severské krimi: Co vnímáte jako její hlavní společné prvky?