Romeo a Julie

28. prosince 2012 v 23:27 | Dani |  recenze
Mahenovo divadlo Brno

Že nepůjde o tradiční inscenaci zjistíte hned v prvních vteřinách, kdy Vás na úvod přivítá dvojice herců na představení o tragické smrti, která usmíří dva rody, Monteky a Kapulety. Totéž se hned opakuje znovu, jen s jinou dvojicí. Začíná mezi nimi boj, který se pak přenese do hry. Moderní pojetí je hned jasné z odkryté scény, jednoduché linie, jednobarevný zvýšený prostor jeviště je naprosto typický pro moderní divadlo. Nejsem zrovna zastánce těchto současných scén v krásném prostoru neobarokního interiéru, nicméně samotná scéna se mi líbila.

Celý děj je dost značně zmodernizovaný, je zde zdůrazněný věk hlavních hrdinů a zejména u postavy Romea pak i tomu odpovídající pubertální chování. Není to však parodizující klackovitost, spíš vše co k tomuto věku náleží, přelétavost lásky, ufňukanost a určitá patetičnost. Jako k puberťákovi se k němu chovají i ostatní postavy. Navíc je v celé hře zdůrazněn sexuální podtext, který se do jisté míry vyhne jen Julii, přece jen u ní by asi pak nevyzněl logicky návrh svatby. Samotná modernizace je však ještě stále na hraně klasiky a nijak zvlášť neruší. Zajímavé je třeba pohrávání si s některámi motivy, např. výměna při balkonové scéně, kdy si Romeo a Julie vymění místa aniž by si však vyměnili i role. Herecké výkony nejsou špatné, i když přece jen si uvědomujete, že před sebou máte dospělé herce, kteří si jen na puberťáky hrají. Z ostatních postav pak největší prostor dostává chůva, která Julii pomáhá, přičemž má však překvapivě nepodřízené vztahy s jejími rodiči. Zajímavá je i postava mladičké Juliiny matky, která je zjevně okouzlena Parisem, přičemž ten si drží od všech ostatních postav stále stejný chladný odstup, přestože v závěru je jasné, že Julii musel milovat.

V druhé části hry pak ubývá modernizací i zdůraznění pubertálnosti hrdinů a vše směřuje ke klasicky zahranému dramatu. Především závěrečná scéna z hrobky je téměř magická, podsvícená světýlky a doplněná skvělou hudbou, která je jistě jednou ze silných stránek představení.
Celkové vyznění hry pak opisuje nejspíš dnešní moderní pohled na vztah Romea a Julie. Pubertální a přelétavé lásce chybí jakákoliv osudovost, tu jí pak až dodává souhra okolností, která vede ke smrti mladičkých hrdinů. Právě ono (ne)vykreslení velké lásky v první části docela zaráží, nicméně závěr příběhu je dostatečně silný. Jak jsem měla v posledních letech pocit, že činohra Mahenova divadla nemá příliš dobrou úroveň, tak si myslím, že toto představení je krok tím správným směrem.



Zdroj: Národní divadlo Brno
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | Web | 28. prosince 2012 v 23:53 | Reagovat

Divadlo zrovna není moje parketa. Naposledy jsem usla na Kafkovi :) Ale k Vánocům jsme dostali lístky..tak uvidíme, jak se předvedu v lednu :) Tahla hra zní příjemně a nenáročně, to bych možná i já zvládla.. :)

2 Katka Katka | Web | 29. prosince 2012 v 22:50 | Reagovat

Mě takové moderní pojetí klasiky vždycky zaskočí, je to pro mě dřina, ale nakonec se mi tam vždycky něco líbí. Takhle jsem právě v Mahenově viděla Radůze a Mahulenu, kdysi Zkrocení zlé ženy  a teď nedávno u nás tu Figarovu svatbu....no, asi je to vývoj. Kdbych si měla vybírat, byla bych ale přece jen pro klasiku.

3 danielinama danielinama | Web | 30. prosince 2012 v 8:08 | Reagovat

[2]: Toto ještě v podstatě klasika je, úpravy nejsou nijak zvlášť výrazné. Je to stále Shakespeare, spíš jde o to co je zdůrazněno, mně se zdálo u ostatních adaptací, že se klade větší důraz na osudovost lásky, tady tolik ne. U Radůze a Mahuleny se mi přece jen ta modernizace zdála výraznější a Figarova svatba dle ukázek opravdu už byla o něčem jiném. Taky jsem pro klasiku, ale zase třeba Král Richard III. klasika je a nijak zvlášť mě inscenace nenadchla...

4 danielinama danielinama | Web | 30. prosince 2012 v 8:11 | Reagovat

[1]: Ono záleží na hře i na provedení, ne všechno člověk bezbolestně "přežije" :-) Ale Romeo a Julie myslím opravdu je příjemná inscenace.

5 pavel pavel | Web | 30. prosince 2012 v 15:06 | Reagovat

Zrovna tuhle hru nesnáším... asi proto že nenávidím ty tragické konce.

6 iva221 iva221 | Web | 30. prosince 2012 v 15:41 | Reagovat

Nemám ráda, tak jako Pavel, hry se špatným koncem. Dala bych si nějakou jinou hru, klidně i v moderním pojetí.

7 Helena Helena | Web | 30. prosince 2012 v 18:43 | Reagovat

Hru jsem neviděla,ale Shakespeara mám ráda.Jak jsem psala na mém blogu o Venuši,je to právě to období,kdy Venuše měla silný vliv na dění na Zemi.Pro velkou lásku se umíralo.

8 Vendy Vendy | Web | 30. prosince 2012 v 21:23 | Reagovat

V divadle jsem nebyla celé věky.
Tohle vypadá na zajímavé zpracování. A je to skvěle podaná recenze.

9 Natty Natty | Web | 31. prosince 2012 v 6:47 | Reagovat

Dani, myslím, že klasika, byť v jiném pojetí je vždy zážitek a divadlo obzvlášť. I my se těšíme s manželem na lednové a únorové návštěvy divadla, neboť u nás pravidelně je divadelní festival a ten doslova milujeme. Krásný vstup do nového roku.

10 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 1. ledna 2013 v 12:39 | Reagovat

Já jsem v tomhle docela konzervativní. Nevím, zda by se mi to líbilo. Možná ano, možná ne.

11 Lisi Lisi | Web | 3. ledna 2013 v 14:54 | Reagovat

U Mahenky asi záleží na štěstí. Třeba ta kritizovaná Madona mi zas tak hrozná nepřišla, sice se mi tam pár pasáží nelíbilo,...
Teď jse m se podívala na obsazení a jsou tam všichni 3 mí oblíbení herci z tohoto divadla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama