Listopad 2012

Tak už ....

29. listopadu 2012 v 19:07 | Dani |  události
Tak už je tu znovu kouzelná doba vánočních trhů. Zítra bude mít Brno rozsvícený i svůj tradiční vánoční strom na náměstí Svobody a budou zahájeny i vánoční trhy. Další, které najdete v centru, jsou od pondělí na Zelném trhu. Měla jsem už ochucený svařák v roztomilém ladovském kelímku. A toho přání od starosty jsem si vůbec nevšimla...
Tentokrát místo fotek dávám jen odkaz, protože tyto fotky se mi hodně líbily.

Ale alespoň jedna malá vzpomínka na léto, kdy na Zelném trhu byly opravdu stánky se zeleninou, ovocem a květinami.

Edit: Stromeček je rozsvícený, jako každoročně bylo náměstí úplně plné. My se s dcerou zdržely na Zelňáku, tak jsme se na náměstí Svobody vypravily až o pár minut později. Davy se pomaličku rozcházely a my šly v protisměru. Zpočátku to ani nebylo moc obtížné, hustota byla ucházející, ale ten pocit jít proti davu byl divný, nepříjemný, málem se z toho člověku motala hlava. Tak se mi vybavil nějaký starý článek od Katky o rybičkách plujících proti proudu... Vlastně se pak člověk i v té tlačenici cítí líp. Vše bylo kolem náměstí ozdobené a nasvícené, jako v nějakém americkém seriálu. Neznáte Gilmorova děvčata? Dceřin i můj oblíbený seriál. Tak asi tak.

A jestě aktualizovaný odkaz, můžete se podívat, že si na náměstí dává sraz snad celé Brno. A to na Zelňáku taky bylo na trzích hodně lidí....

Dalších 11

26. listopadu 2012 v 19:01 | Dani |  jen tak

Pokračuji v řetězovce a nabízím otázky k zodpovězení.
Tak, ale nejdřív odpovědi pro PižlíkaUsmívající se:

1. Kdy jsi se cítil (a) nejšťastnější?
V dětství. Hodně jsem si užívala i mateřskou.
2. Kdybys potkal mimozemšťana, jaká bude tvoje první reakce?
Šok?
3. Jaká je tvoje největší záliba - koníček?
Knížky.
4. Myslíš, že peníze kazí charakter?
Pochybuji, že by to bylo takto jednoduché.
5. Jakou vlastnost považuješ u člověka za nejhorší?
Asi agresivitu (jakoukoliv).
6. Myslíš, že se dokáže napravit zloděj a násilník a vrah?
Myslím, že toto by chtělo hodně obsáhlou odpověď. Ale zjednodušeně: zloděj ano. Násilník, to už bude problematičtější, takový člověk by musel mít snahu svůj problém řešit. Vrah? Je možné, že se člověk může ocitnout v nějaké mezní situaci na kterou zareaguje přehnaně, ale také se může jednat o násilníka. Určitý typ osobnosti je změnitelný, jiný jen velice obtížně.
7. Máš nějaký vzor, kterému by ses chtěl(a) podobat? Proč nebo v čem?
Nemám žádný vzor.
8. Které přísloví je pravdivější: Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Nebo: Protivy se přitahují.
Tak já bych spíš řekla Vrána k vráně sedá.
9. Představ si, že ti zbývá poslední den života. Jak bys ho chtěl(a) prožít?
Asi nějak běžně, aby nikdo nevěděl, co se chystá. Ale asi bych se snažila těm druhým napsat důležité věci.
Jeden den je na dohnání čehokoliv už moc málo....
10. Myslíš, že bude ještě existovat svět s lidmi za milion let?
Snad ano.
11. Chtěl(a) bys umět číst myšlenky?
No, spíš ne.


Dobře, pokusím se vymyslet 11 otázek, může na ně odpovědět kdokoli ( a doufám, že i Pižlík, když si o ně řeklaSmějící se)

1. Měl(a) jsi v dětství nějaké vysněné povolání? A chtěl(a) bys ho dnes opravdu dělat?
2. Jaký předmět Ti ve škole šel?
3. Chutnají Ti víc koupené zákusky nebo domácí buchty?
4. Máš rád(a) čokoládu a jakou nejvíc?
5. Máš nějaký zlozvyk nebo rád(a) nějakou zvláštní kombinaci jídel?
6. Kdybys šel/šla na maškarní ples, jakou masku si vybereš? A proč?
7. Když by začalo hořet, zachránil(a) bys fotoalbum nebo raději nějakou drahou věc?
8. Myslíš, že je důležitější brát ohledy na druhé, když tě potřebují nebo spíš myslet na to, co chceš sám?
9. Jsi skřivan nebo sova? A co ti připadá lepší?
10. S kterou knížkou by ses chlubil(a), kdybys ji dokázal(a) přečíst?
11. Co bylo dřív slepice nebo vejce?



Jedenáct.

24. listopadu 2012 v 18:58 | Dani |  jen tak
Tak jsem teď narazila na otázky od Katky.

1) Kouříte? Kolik denně?
Nekouřím.
2) Pijete alkohol? Kolik týdně a co?
Celkem málo, čas od času víno, ale většinou jen 1 dl.
3) Vyjdete dvě patra po schodech bez problémů?
Ano
Změna tématu:
4) Myslíte, že zdražování cigaret může snížit počet kuřáků?
Tak to netuším, ale asi u někoho by i to mohlo rozhodovat, aby se pokusil přestat.
5) Kde bydlíte - ve městě nebo na vesnici? A vyměnili byste svoje bydliště za vesnici - město?
Bydlím ve městě a ne, neměnila bych.
6) Jste vdaná - ženatý a udělali byste to znovu?
Ano, jsem vdaná. Teď nevím, co se přesně myslí tím znovu. Pokud se tím myslí cestování v čase, tak bych se určitě vdala. Pokud další sňatek, tak ne, jedno manželství mi úplně stačí.
7) Myslíte, že sigles by měli platit vyšší daně?
Ne.
8) Myslíte, že o vánočních svátcích by měly být obchody otevřené tak, jak je to v supermarketech?
Nemyslím, já bych i supermarkety nechala 26. 12. zavřené.
9) Obklopujete se rádi starožitnostmi? Pořizujete si takové doplňky do bytu?
Starožitnosti se mi hodně líbí, ale nepořizuji. Pár maličkostí po babičce mám, ale to jsou spíš vzpomínky, než starožitnosti.
10) Jaký názor máte na několika generační bydlení? Čili bydlíte s rodinou svých dětí a jak to hodnotíte?
No, při dnešním životním stylu, to za moc dobrý nápad nepovažuji. Ale zase si myslím, že je dobře, když rodiny nebydlí daleko od sebe.
Tady bych ovšem připomněla, že bydlím ve městě, pokud má někdo na venkově velký dům s několika byty a dokáže se domluvit na respektování soukromí, tak může být situace jiná.
11) Jak naložíte na "stará kolena" se svým majetkem? Užijete si ho až do konce nebo budete hledět, aby dětem co nejvíc zbylo?
Netuším, to bude záležet na okolnostech. Ono toho majetku zase tolik není.

Tak a nové otázky? Nevím, zda ještě někdo zbyl, kdo na žádné neodpovídal. Takže napište, zda mám nějaké vymyslet Smějící se

1. bílá prodloužená

18. listopadu 2012 v 8:02 | Dani |  události
V sobotu jsme se byli podívat na 1. bílou prodlouženou dceřiných mladších kamarádek a i když už to není takový zážitek, jako když tam máte vlastní dítě, tak to bylo moc hezké.

Vždy jsem si myslela, že taneční probíhají všude stejně. I za mých mladých let byla v tanečních na podzim 1. bílá prodloužená a na závěr kurzu 2. (barevná) prodloužená, které se dnes již říká ples. Bylo to za socialismu, vše tehdy bylo centrálně plánované, tak mne vůbec nenapadlo, že by taneční mohly být někde jiné. Teprve, když měla taneční dcera, jsem se dozvěděla, že to tak není, v Praze prý např. vůbec bílá prodloužená není, jinde ji zase pořádají až na závěr a jmenuje se věneček.

Já jsem se na bílou prodlouženou tehdy nijak zvlášť netěšila, i když jsem měla stálého tanečníka, myslím, že ji víc prožívala mamka. Taneční škola, do které jsem chodila, ještě stále existuje, dokonce má své 1. bílé prodloužené ve stejném sále, ve kterém jsme ji měli před lety my. Dnes dívky přípravami hodně žijí a nám maminkám nezbývá než se připojit. Ale vážně, vůbec by mne nenapadlo, že bude obíhání svatebních salonů taková zábava. Mezi tanečními školami je in pořádat prodloužené a plesy v Bobycentru, někteří zdejší sál možná znáte, ještě donedávna se odtud vysílaly přenosy finále Miss. Prodlouženou tam měla dcera (a opravdu si ji užila) a právě tam jsme byli i včera.

Vlastně mě dnes s odstupem let docela udivuje, že tato tradice bílých prodloužených fungovala i v socialismu, dost nápadně to totiž připomíná uvedení dívek do společnosti z "kapitalistických" filmů.

A co vy, měli jste bílou prodlouženou? A jak vypadaly taneční za vás, vašich dětí případně vnoučat?


Ještě knihy (a filmy)

14. listopadu 2012 v 19:15 | Dani |  knihy
Když se mi narodila dcera, tak jsem byla pár let hodně vytížená, na čtení bylo málo času a docela se mi změnil knižní vkus, místo klasických a historických románů jsem začala číst ty oddechové, vtipné s mírně ironickým nadhledem.
Snad nejznámější představitelkou této kategorie je kniha Deník Bridget Jonesové, jejíž filmovou podobu snad zná každý a není potřeba ji zde důkladně zmiňovat.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, Ďábel nosí Pradu, je natočený podle knihy Lauren Weisbergerové a její přečtení vřele doporučuji. Film se knihy drží v rámci možností celkem přesně, i když závěr je již hodně jiný. Co je však asi nejpodstatnější, je rozdíl v postavě Andy, ta knižní není tak sladká a milá jako filmová.

A tímto se dostáváme od mého top objevu č. 1, jímž je Jane Austen, k top objevu č. 2: Sophie Kinsella.
Občas propadnu romantické náladě a upoutá mne něco svatebního a přesně taková byla obálka knihy Báječné nakupování před svatbou. A po pár stránkách mě kniha vtáhla do zmatků, které si hrdinka způsobí, když se nedokáže včas rozhodnout mezi tradiční svatbou v Anglii připravovanou maminkou a nádhernou luxusní svatbou snů, kterou jí chystá v Americe nepříjemná budoucí tchýně. Až pak jsem zjistila, že je to až třetí díl série o shopaholičce Becky, již jsem si zamilovala, třebaže sama z nakupování nijak neblázním a vlastním jen debetní kartu.
Správné pořadí knih je tedy Báječný svět shopaholiků, Shopaholik za hranicemi , Báječné nakupování před svatbou, Báječné nakupování se sestrou, Báječné nakupování do kočárku a Báječné mininakupování (tu jedinou jsem zatím nečetla).
Knížky jsou skvělé, vtipné, inteligentní a vůbec mě nepřekvapilo, když jsem si později přečetla, že se Sophie Kinsella při čtenářském hlasování ve Velké Británii ocitla v první trojici nejoblíbenějších autorů.
Posléze byl natočen i film pojmenovaný podle první knihy, ten se však knižní předlohy drží jen v několika detailech, s knihou obsahem, vyzněním ani stylem humoru nemá prakticky nic společného. Není vysloveně špatný, i když je hrozně bláznivý, klidně se na něj podívejte, jen podle něho nehodnoťte knihu.

Anglický odpolední čaj

13. listopadu 2012 v 7:56 | Dani |  jen tak
Před lety jsem zavedla takovou tradici, v neděli vysílali v televizi seriál Hercule Poirot a já k němu vždy chystala opolední čaj. Dcera se po letech přiznala, že se jí to moc nelíbilo, nicméně silný čaj s mlékem si občas dělává i teď a manžel byl rád. Seriál opět vysílají i když v sobotu, tak proč si lehce nezavzpomínat. Do velké konvice se uvaří silný čaj, nachystá se mléko nebo smetana, pár sandwichů, sušenky či zákusky.

Základem je právě ten čaj s mlékem. Tedy komu ho nevnucovali už někdy ve školce a kdo k němu nezískal tehdy odpor? Já jsem čaj s mlékem jako dítě nesnášela. Teprve poté, co se v našich obchodem začaly objevovat krabičky se sáčky s 2 g čaje nebo co bylo možné koupit speciální sypaný čaj anglického typu a tudíž člověk dokázal uvařit silný čaj, jsem začala mít čaj s mlékem opravdu ráda. Musíte totiž pečlivě dodržet zásadu, že se 1 g čaje musí zalít 1 dl vody a pak teprve pochopíte tento zvyk. Před lety jsem viděla skvělý dokument, kde vysvětlovali, jak je to s přidáváním mléka do čaje. Zda dřív mléko či čaj. Ono je to vlastně jedno. Mléko se jako první dávalo do šálku proto, aby nepraskl. Tento zvyk se rozšířil natolik, že vyšší společnost od něho naopak upustila a začala dávat mléko až do čaje, inu měla už zřejmě dost kvalitní porcelán.

A co vy? Chutná vám čaj s mlékem? Děláte si někdy odpolední čaj?