Reálné či nereálné příběhy?

7. června 2012 v 8:23 | Dani |  knihy
Knihy se určitě dají rozdělit do dvou kategorií, na ty, které se tváří, že jsou jako z reálného života a pak na ty, které se hrdě hlásí k nereálnosti. Možná někde na pomezí je ještě jedna kategorie knih, příběhy z nich by se sice mohly stát, nicméně autor je napsal s nadhledem, cítíme, že jsou upravené. Obvykle tím úhlem pohledu bývá nadsázka, humor.

Je pravda, že od té doby, co jsem vyrostla z dívčích románků, jsem už moc ke knihám, které jakože píší o skutečném životě, nesměřovala. Já si nemůžu pomoct, ale často vidím v nich a hlavně v povahách hlavních hrdinů tolik nelogičnosti, že jsem je mnohdy nebyla schopná dočíst. Možná jsem ke knihám, které jsou psané s humornou nadsázkou nebo dokonce mají pravidla z nereálného světa shovívavější..... ale mnohdy jde o to, že autor dokáže mnohem lépe udržet jednolitost vytvořené postavy. Tak jak ji vytvořil, tak by se opravdu mohla postava chovat, nejsou tam žádné logické nesrovnalosti. Nereálnost vytvořeného světa tady umožňuje autorovi mít takové postavy a takové situace, které potřebuje, aniž by musel své postavy nějak povahově deformovat.

Tak si říkám, co je vlastně reálné a co nereálné? Já za reálné asi budu vždy považovat dobře napsanou psychologii postav a klidně může být v nereálném světě nebo v humorně napsané knize.




(Nad tímhle tématem Reálné či nereálné jsem už přemýšlela dlouho, ale teď jsem do něho "skočila po hlavě", protože jsem chtěla napsat komentář k článku Spasitel II. Katky na JaAquarius, kde se o svém vztahu k těmto knihám z "nereálného světa" okrajově zmínila. Asi to není úplně proveditelný nápad, ale některé knižní blogy mají téma, ke kterému píší různé autorky, něco jako Téma týdne zde. To by bylo myslím docela zajímavé, mít ho takto i jinde...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 7. června 2012 v 9:55 | Reagovat

Určitě se v těch fantasy knihách najde to, co já mám ráda, přesto to není můj šálek ...takže v podstatě s manželem oceňujeme v knížkách to samé. Několikrát jsem dala na radu paní knihovnice a půjčila si současné české autorky, že se to hodně půjčuje a povětšinou mi to přišlo plytké až stupidní. Jo - detektivky - naše nová autorka Michaela Klevisová - ta se nám docela líbí. Četlas?

2 Dani Dani | 7. června 2012 v 13:48 | Reagovat

Ono se mnou a kriminálkami je to tak, že je v poslední době už zase tolik nečtu. Četla jsem je nepřetržitě od dětství, ale vždy jsem je prokládala i jinými žánry. Jenže před nějakým časem jsem zjistila, že už mě ty kriminálky zase až tak nebaví, nejspíš jsem potřebovala změnu. Takže mám v kriminální literatuře za poslední roky značné mezery (a jak se tak vidím, tak ještě chvíli mít budu), ale určitě se k nim zase vrátím (jen teď asi spíš dočtu sérii s Marci od P. Briggs, jestli bude tak dobrá jako 1. díl). Já mám navíc asi ještě problém s tím, že se mi líbí detektivky s atmosférou 20. a 30. let :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama