Čokoláda a slečna Marplová

28. června 2012 v 18:50 | Dani |  téma týdne
"Ale jistě drahá" řekla soucitně slečna Marplová a poplácala po ruce pani Pilchovou. Ta se jen zhluboka napila čaje, zabrousila očima k moučníku, ale potom s naprostým nesouhlasem vybuchla: "Jak mi to jen ten Benedikt mohl udělat! Opravdu to musíte vypátrat, spoléhám jen va Vás." Slečna Marplová ji znovu ujistila, že zítra přijde a potom si na svůj koláček dala pořádnou porci šlehačky a marmelády.

Druhý den se slečna Marplová opravdu objevila v domku paní Pilchové. Očima přelétla moderní pohovku i neexistenci kartounových závěsů, na kterých si sama tolik zakládala, a vyzvala paní Pilchovou, ať jí ukáže Benediktův pokoj. Byly tu haldy knížek, sbírky motýlů, hornin, podivně pokroucených větviček a bůhvíčeho, mikroskop, dalekohled a cosi jako teleskop. Trošku přeplněný pokoj dvanáctiletého kluka.

Paní Pilchová zalovila kdesi za skříní a vytáhla krabici čokoládových bonbonů a hnědý sešit. Strčila vše prudce slečně Marplové pod nos a řekla: "Musíte mi říct, koho chtěl Benedikt tou čokoládou otrávit." Slečna Marplová si prohlédla sešit a našla stránku s popisy jedů a poznamenaným množstvím, které může člověka zabít. Podívala se na paní Pilchovou a potom pronesla: "Ale to je přece jasné drahá, vzpomínáš si na tu malou Rennisovou? Na to jaká to byla kouzelná holčička s modrýma očima a výrazem andělíčka, ale jak všichni litovali její rodiče, že je taková pomatená?" "Myslíte učitelku matematiky paní Rennisovou? zeptala se zmateně paní Pilchová. "Přesně tu. Nebo pamatujete si na ty kluky Wardovi, jak neustále kradli jahody a jak se stále hádali kdo si půjčil čí kolo?" "No ano, ale to s tím přece vůbec nesouvisí, ti nechtěli nikoho otrávit." "Ale jakpak, že to spolu nesouvisí," protestovala slečna Marplová, "vždyť se Vám to snažím vysvětlit. Tu malou Rennisovou taky všichni považovali za divnou, podezírali ji z bůh ví čeho a ona byla jen velice chytrá. A ti kluci si taky určitě schovávali sladkosti, aby jim je druhý bratr nesnědl, zrovna jako to udělal Váš Benedikt. Věřte mi drahá, že Benedikt nechtěl nikoho otrávit, prostě si jen založil tajný deník, v něm si vytvořil další sbírku, tentokrát informací o jedech. A potom deník náhodou schoval na stejné místo jako tu bonboniéru. To až vy jste z toho vytvořila záhadu." Paní Pilchová zalapala po dechu a pak bonboniéru i deník znovu nechala zmizet v té hromadě věcí.

Tak na tuhle příhodu si vzpomněla slečna Marplová o tři měsíce později, když se vrátila ze slavnosti na konci školního roku, kde Benedikt dostal cenu v literární soutěži. Nebylo to za nic jiného než za rozbor literatury na téma jedy a čokoláda v díle Agathy Christie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | Web | 28. června 2012 v 19:40 | Reagovat

celkem pěkné

2 Eruvië Eruvië | Web | 28. června 2012 v 22:05 | Reagovat

Hodně pěkná povídečka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama